1. LEDNA

"Všechno k větší cti a slávě Boží."¹

Štěstí nového roku a štěstí celého našeho života záleží v tom, abychom se dokázali neustále - i během naší práce - obracet k Bohu: ke cti a slávě jediného Boha. Bůh to od nás jako náš nejvyšší Pán žádá docela právem. My jako jeho služebníci jsme mu tím celou svou vnitřní podstatou povinni.

Kdo hledá jen vlastní čest a slávu a nikoliv Boží, je zlodějem a lupičem. Jedině Bohu náleží čest a sláva, nám pak stud a hanba. Čest a sláva Boží musí nám být jednak pobídkou k plnění našich povinností, jednak heslem, za kterým jdeme.

Nikdo se nepostará o sebe hůře než ten, kdo dává přednost vlastni cti a slávě před ctí a slávou Boží. Připravuje se zároveň o svou čest časnou i věčnou. Vždycky je nešťastný: zde na světě, poněvadž ztrácí pravou čest Boží, jednou na věčnosti, poněvadž tam přijde i o svoji vlastní.

Tito lidé to nakonec sami jednou přiznají, bohužel, bude již pozdě, když řeknou: "Celou noc jsme se lopotili, a nic jsme nechytili" (Lk 5,5). Tímto "nic" je lidská čest a sláva. Pozvedá hlavu jako kvetoucí tráva, která je potom pošlapána. Vystupuje jako kouř, který se brzy rozplyne vniveč.

Jde-li ti tedy o čest a slávu, tak vyhledávej jen tu pravou.

¹ P. František Suarez SJ (1548-1617), známý španělský filozof a teolog, tvrdí, že tato slova: "Všechno k větší cti a slávě Boží", nebo jim významově podobná, opakuje sv. Ignác ve svých Konstitucích 376 krát. - P. František Huonder SJ (1858-1926) ve své knize Ignatius von Loyola, Beiträge zu seinem Charakterbild, Köln 1932, píše, že se tato základní idea, výslovně zdůrazňovaný motiv řádu: "Omnia ad maiorem Dei gloriam" (OAMDG), tedy jakési heslo, opakuje ve stanovách řádu víc než 100krát.