9. LEDNA

"Mnohem horlivěji je třeba usilovat o podřízení vnitřního člověka než o zvládnutí těla, o zdolání nezřízených náklonností mysli než těla."

Prostý lid, který vidí více vnějšek a k vlastnímu jádru nepřihlíží, hodnotí také svatost jen podle vnější přisnosti, která bije více do očí. Copak by cingulum nebo kapuce nemohly přikrývat pyšné smýšlení? Co to prospěje, když se někdo zdržuje masa, přitom však ničí cizí čest?

Bohu se líbí pouze nitro. Pokud se zevnějšku nedostane krásy z nitra, nenalézá u Boha zalíbení. Zevnějšek zavání spíše pýchou, zásluhy zjednává člověku nitro. Jaká je v tom zásluha, když někdo týrá své tělo, své vášně však nechá klidně bujet?

Postaráš-li se dobře o duši, bude dobře postaráno i o tvé tělo. Krásné tělo nedělá duši krásnou, nýbrž krásná duše zkrášluje i tělo. Vliv duše na tělo je nesmírný.

Totéž dobro, které přeji sobě, přeji i tobě: vnitřní dobro. To nezávisí na veřejném mínění nebo na zdánlivé vnější přísnosti, nýbrž na vnitřním pokoji duše, v níž je vše uspořádáno podle zásad zdravého rozumu.

Opravdové dobro sídlí v duši; mimo ni je marně hledáš. Lidé, kteři jsou opravdu ctnostní, mají svůj poklad ukryt v sobě, ve svém nitru a ne na sobě, na svém zevnějšku.