28. LEDNA

"Kdybychom položili všechny věci, které Bůh stvořil, na jednu misku vah a na druhou vězení, okovy, potupy, ony stvorené věci by nevyvážily tyto poslední."

Věci, které svět považuje za své, jsou spíše zlé než dobré. Škodí více duši, jsou pokušením ke hříchu, překážkou na cestě k dokonalosti a v lásce Boží. Jak bys mohl něco takového pokládat za něco žádoucího, za něco opravdového?

A i kdyby nebyly samy o sobě zlé, jistě by nebyly dobré, ani by si nezasluhovaly naši lásku. Co vlastně jsou? Hledíš-li na jejich původ, jsou pouhým nic. Zkoumáš-li jejich podstatu, jsou pomíjející. Sleduješ-Ii jejich trvání, existují jenom krátce. A po takových věcech bychom měli bažit?

Nejlepšími věcmi bývají však ty, které svět považuje za zlé. Odvádějí naši mysl od věcí pomíjejících, přivádějí ji k Bohu, nejsou příležitostí ke hříchu. Je-li náš život plný obtíží, jak by nás mohlo přitom těšit ještě hřešit?

Zahrne-li Bůh někoho časným štěstím, nevíme, chce-li ho tím odměnit či potrestat. Navštíví-li tě však neštěstím, podává ti nejjistější důkaz své lásky: koho Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje.