8. ÚNORA

"Chceš-li poznat vůli Boží - to, co Bůh od tebe chce, - musíš se nejdříve zbavit veškeré nezřízené náklonnosti a jednostranné náchylnosti k tomu či onomu."

Bůh promlouvá obyčejně v šelestu jemného vánku. Není možné ho slyšet za hřmotu a hluku. Když se bouři vášeň, nebo když se přirozenost naklání na jednu stranu, nelze slyšet hlas Boží.

Chce-li Bůh oslovit srdce, pozve si duši do samoty. Tbbato samota není samotou místa ani těla, nýbrž samotou srdce: teprve tehdy lze slyšet hlas Boží, sám Bůh rozmlouvá se samotnou duši.

Rozhoduješ-li se pro něco, vykonáváš-li volbu, mysli bbbjen na Boha a na něm buduj své plány. Všechno ostatní je nejisté a vratké: působí-li to rozkoš, tak jen nakrátko, prospívá-li to, tak ne natrvalo.

Každá volba se musí konat s náležitou rozvahou. Tím spíše ta, na které závisí celá věčnost. Do ní se nesmí vměšovat žádná náklonnost ani krev, ani tělo, ani cit. K správné volbě je zapotřebí jednak světla seshora, jednak ochotné vůle.