11. BŘEZNA

"Důvodem, proč nám Bůh velmi často odnímá duchovní útěchu, je naše nedbalost nebo lenost v duchovním životě."

Velmi často obviňujeme zlého ducha neprávem. Připisujeme mu duchovní neútěchu, která je však ovocem naší lenosti. Ta nám škodí víc než on.

Jak může někdo očekávat od Boha štědrost, když je sám vůči němu tak skoupý, že mu nechce věnovat ani chvilku času? Bůh nás navštěvuje podle toho, jak ho my ctíme. Je jako ozvěna: odpovídá nám podle naší horlivosti.

Je to hrozné! Jak škodlivým nepřítelem naší duše je naše vlastní duchovní lenost! Kolika milostem Božím brání v přístupu! Kolik zmaří zásluh! O kolik duchovních útěch nás připraví! Ona je pramenem všeho zla, které trpíme v duchovním životě.

Přemoz tuto lenost a zeslabil jsi své nepřátele!

Čím více vody země vypaří, tím více bude deštěm zavlažovaná. Naše štědrost vůči Bohu je zárukou nebeských dobrodiní. Jen ten, kdo bohatě rozsévá, může očekávat bohatou sklizeň. Bůh se k nám zachovává tak, jak my chceme.