21. BŘEZNA

"Těší mě, když se dobrým vede dobře a zlým zle, avšak proto, aby dobří dále užívali všech svých sil ke cti a slávě Boží, zlé pak aby jejich nemoci přivedly k Bohu."

Ani vlastně netušíme, kolik dobra se ukrývá v nemoci. Nevzhledná slupka uschovává sladké jádro. Je velkým uměním vytáhnout sladkost z trní, vysávat med z mateřídoušky a z nemoci vyzískat zdraví. Být nemocným je pro člověka jakýmsi druhem zdravi.

Zatímco je tělo nemocné, vzpamatovává se duch. Nemocí se stali již mnozí lepšími, které by jinak zdraví přivedlo do zkázy. Nemoci pomáhají k polepšeni života. Často teprve vlivem nemoci zanechávají lidé různých chyb, kterých by se jinak nevzdali.

To, k čemu se nějaká věc hodí, dělá ji dobrou. Ať chutná nepříjemně, hlavně když prospívá. Také mnohé léky mají nepříjemnou chuť. Než co na tom, jen když nám pomohou ke zdraví! Proč by tedy nedokázala touha po duševním zdraví to, co dokáže touha po tělesném zdraví?

Jsi nemocen? Tak se raduj, nemůžeš hřešit. Musíš ležet? Máš aspoň dost času, aby ses zamyslel sám nad sebou. Ubývá tvých sil? Mysli na lidskou slabost a na věčnost, která stojí přede dveřmi. Hle, kolik dobra skrývá v sobě tvá nemoc!