2. DUBNA

"Mají-li mít i přirozené dary při práci na spáse duší úspěch, musí člověk jednat z vnitřního popudu ctnosti a z ní čerpat sílu k dokončení této práce."

Ne vždycky ten, kdo hodně zaséval, hodně sklízí. I semeno zůstává neplodné, nedá-li mu Bůh vzrůst. Kde chybí duch, chybí i plod.

Marně se namáhá varhaník, neproudí-li do píšťal vzduch, nevydají žádný zvuk. Ani apoštolové nezačali kázat dříve, dokud nebyli naplněni shůry Duchem svatým.

Lidský hlas je sám o sobě neživý. I když jej slyšíme, oživí naše srdce jen tehdy, mluví-li z něho Bůh. Nadarmo se tedy namáháš mluvit, nemluví-li skrze tebe Bůh. Bůh však spojuje svůj hlas jen s těmi, kteří jsou s ním spojeni. To je důvodem, proč práce tolika apoštolů nepřináší veliký užitek.

I kdybys pronášel krásné myšlenky a vzácné pravdy, trpíš-li však duchovní leností a nežiješ-li sám to, čemu učíš, když vedeš tak starostlivě jiné ke ctnosti, neočekávej jiný výsledek - ať mluvíš jak mluvíš, než že dostaneš chrapot.