11. DUBNA

"Kdo chce jít na vinici Páně a obdělávat ji svou prací, ať se na tuto vznešenou práci připraví pokorou a sebepohrdáním. Jenom ta budova, která má za základ pokoru, může se bezpečně zvedat do výše."

Kdo doluje zlato, pracuje v hlubokých dolech, kdo loví perly, spouští se do hlubin moře. Podobně i ty nalezneš svou duši, když se ponížíš a pokoříš.

Ani Kristus, největší horlivec pro spásu duší, nehledal je jinak: "Zřekl se sám sebe, vzal na sebe přirozenost služebníka ... ponížil se a byl poslušný ..." (Fil 2,7-8). O kolik se kdo vzdaluje od jeho příkladu, o tolik se vzdaluje od naděje získat duše.

Smí-li někdo spolupracovat s Bohem na spáse duší, je to jednou z největších milosti. Na tuto milost ať však nečeká ten, kdo se jenom pyšně vzhlíží sám v sobě, poněvadž Bůh dává milosti jen pokorným.

Nejpřesvědčivější řečí je řeč pokory. Ta je účinnější než celá věda. Uvažuj, jakou to má cenu, zakládat si ještě na svém vzdělání nebo nadání, na svých zkušenostech nebo na dlouhém věku.