17. DUBNA

"Neposuzuj tvrdě skutky druhých. Měj spíše na mysli jejich dobrý a nevinný úmysl, i když se to navenek jeví jinak."

Nechceš-li se zmýlit, neptej se svých smyslů. Jejich svědectví bývá klamné. Buď velmi zdrženlivý ke svým vlastním dohadům a ještě více vůči tomu, co ti řeknou druzí. Abychom při chůzi ve tmě nenarazili, potřebujeme světlo. Podobně v cizích záležitostech, kde nevidíme jasně, nepronášejme ukvapeně soudy, abychom se nezmýlili.

Špatně soudit o jiných prozrazuje vlastni špatnost. Dobro, které vidí jiní, proměňuje naše zloba ve zlo. Zkažený žaludek nesnese zdravou potravu.

Bůh je ten, který soudí. Proč zasahuješ do jeho pravomoci? On prozkoumává lidská srdce a soudí jejich myšlenky. Náš pohled je omezený, vidíme jen zevnějšek a přitom si osvojujeme právo soudit celý svět. Proto se tolik mýlíme!

Při posledním soudu se ukáže, jak lehkovážně jsme posuzovali druhé. Mezi námi žije mnoho svatých, i když o nich nevíme. Navenek jsou to lidé docela obyčejní, avšak před Bohem jsou o to větší, čím pečlivěji se snaží ukrýt své dobré skutky před lidmi.