24. DUBNA

"Nechci, aby představení odumřeli všem hnutím mysli, zvláště ne hněvu, anebo je docela vyhladili. Chci však, aby tato hnutí náležitě ovládali."

Léky, i když možná obsahují jed, prospívají. Teprve způsob, jak nějakou věc užíváme, ji dělá dobrou nebo špatnou. Užívá-li se hněvu správným způsobem, není nad něj nic chvályhodnějšího. Neumět se rozhněvat není žádnou ctností, ale spíše ochablostí a leností.

Hněv je oporou státu a každé společnosti. Chybí-li, uvolňuje se kázeň a společenský řád, roste mravní nevázanost, zvůle a drzost. Zločiny se netrestají.

Hněv však nesmí člověku přerůst přes hlavu: musí poslouchat rozum a ne rozumu poroučet. Musí sloužit ne jak chce on, nýbrž jak chce ten, kdo mu poroučí. Kde vládne rozum, tam slouží i hněv. A pokud hněv slouží, je dobrý.

Kdo se nedovede rozhněvat na zlé lidi tam, kde se má rozhněvat, a přitom má povinnost rozkazovat nebo vládnout, zanedbává jednu ze svých hlavních povinností. Kdo chrání zločince, je sám tím největším zločincem. Jednomu tím lichotí, všem ostatním však škodí. Zločinci je otcem, společnosti však tyranem.