3. KVĚTNA"Lépe je žít v nejistotě věčné spásy a přitom Bohu sloužit a pracovat na spáse druhých, nežli si být jistý nebeskou slávou a hned zemřít." Doposud neznala askeze nic lepšího než sladké spočívání v Bohu. Nyní se naučila něčemu lepšímu, totiž sloužit Bohu a bližnímu. Pro nás je sice sladší milovat Boha a spočívat v něm, Bohu je však milejší, když pro něho pracujeme. Kdo se tímto způsobem vydává v nebezpečí, je daleko od všeho nebezpečí. Kdo se nevydává v nebezpečí lehkovážně, nýbrž kvůli Bohu, tomu se dostane od Boha větší pomoci a dvojnásobné milosti. Pod touto ochranou se pak nemá čeho bát. Boha miluje upřímně ten, kdo se nespokojí jen s tím, že ho miluje sám, nýbrž kdo si také přeje, aby Boha milovali i druzí. Jako více světel dává více světla než jedno jediné, tak i větší počet milujících rozmnožuje lásku a zásluhy. Každé dobro se rádo sdílí s druhými. To platí především o dobru věčném. Umožnit účast na věčném dobru nejen sobě, ale i druhým, zmnohonásobí vlastní radost v nebi. Ty, kteří svým přičiněnim dopomohli velkému počtu duší do nebe, očekává na věčnosti velká odměna útěchy a radosti. |
Zpět ke knize |
Tuto stránku navštívilo [an error occurred while processing this directive] návštěvníků. |