4. KVĚTNA

"Nevykonává-li někdo své zaměstnání přesně a pečlivě, snad by se mu to dalo ještě odpustit. Za žádnou cenu však nelze trpět nedbalost ve službě nesmrtelnému Bohu."

Jestliže se dobro nekoná dobře, ztrácí jak název, tak i cenu dobra. Kdo vykonává úkony služby Bohu povrchně, nejeuže tím nevzdává úctu Boží velebnosti, nýbrž ji jen tupí. Jak přísně vyžadují mocní tohoto světa úctu ve službě od svých podřízených!

Největším nepřítelem a škůdcem i těch nejlepších věcí je jejich dlouhodobé používání. Děláme-li něco často, stává se to pro nás zvykem. Zvyk pak následuje nedbalost a nepozornost. Lépe je nějakého posvátného úkonu raději zanechat, než jej vykonávat neuctivě.

Co všechno pozbýváme svou nedbalostí! O kolik mimořádného zisku přijdeme, jakou škodu napácháme! Člověk změkčilý, lenivý a nedbalý je bratrem člověka marnotratného!

I když mnoho rozséváme, sklízíme málo, poněvadž mnoho konáme jen nedbale a ospale. Jeden jediný úkon dobře vykonaný je Bohu milejší než mnoho úkonů nedbalých. Bůh nehledí na to, co děláme, nýbrž jak to děláme.