11. KVĚTNA

"Sloužíme-li bližním, napodobujme anděly. Ti se starají o spásu lidí tak horlivě, že při tom nic neopomíjejí. Co se však úspěchu týká, ať už je jakýkoliv, neztrácejí vůbec svůj blažený a věčný klid."

Jestliže se nám zdá, že naše snaha vyzněla naprázdno, doufejme, že přinese užitek teprve časem. Nezoufejme nad ničí spásou, i kdyby to byl člověk sebehorší. Pokud žije, je stále ještě poutníkem, který jde k cíli. Co nedokázal první nebo druhý pokus, dokáže snad třetí. Bůh chce od nás přece starost o bližního, ne jeho konečnou záchranu. "Já jsem zasadil, Apollos zalil, ale Bůh dával vzrůst" (1 Kor 3,6). Naším úkolem je zasévat.

I když dopadne výsledek hůře, než jsme si přáli, nesmíme klesat na mysli. Odměna nás v žádném případě nemine. Bůh nám ji připravil za naši dobrou vůli, za naše úsilí, a ne za náš výkon nebo úspěch.

Zničí-li náhlá bouře v okamžiku ovoce dlouholeté práce a úžasné námahy, nezoufej si. Skloň svou hlavu před nevyzpytatelným plánem Božím, který je jistě lepší než ten tvůj.

Jestliže tvá námaha přinese stonásobný užitek, dostáváš za to částečnou odměnu již zde jako útěchu za svou práci. Útěcha zmenšuje sice námahu, ale také zásluhy.