6. ČERVNA

"Tak jako jsme zneužili svých tělesných a duševních schopností proti zákonu Božímu, tak jich opět použijme, když jsme pokáním znovu nabyli milost, k nápravě života."

Zákon spravedlnosti žádá oplácet rovnou měrou. Kdo dal méně než byl povinen, neučinil zákonu zadost. Běda mně, jak velké máme dluhy a jak váháme je splácet!

Abychom odčinili zlobu jednoho hříchu, na to nestačí život, dokonce ani ne věčnost. A kde je náhrada za bezpráví, kde vděčnost za odpuštěnou vinu, kde zadostiučinění za trest? "Nevolej svého služebníka na soud, Pane" (Žl 142,2)!

Velmi se sluší, aby se dřívější prostředky nepravosti staly nástroji nápravy a údy, které sloužily neřestem, aby se cvičily ve ctnostech.

Marně uvažuješ, kdo je více vinen, zda tělo či duše. Mají stejnou vinu, čeká je stejný trest, pokud je neočistí stejné pokání.