6. ČERVENCE

"Je velikým, avšak jen tu a tam se vyskytujícím uměním, mnoho pracovat, stýkat se s mnoha lidmi, a přece zůstat usebraným a ve stálém spojení s Bohem."

Přílišná vnější činnost velmi překáží zbožnosti: vyčerpává horlivost, odnímá chuť k oddanosti, naplňuje smysly klamnými představami a zaměstnává hlavu roztržitostmi. Přeješ-li si více, než jsi povinen, nechtěj aspoň více, než jsi schopen.

Co se tebe týká stejně jako všech ostatních věcí, počínej si jednoduše různě; má-li oheň zapálit ostatní, musí nejdříve sám hořet, což je pro tebe poučením, abys nejdříve zdokonaloval sebe a potom teprve ostatní. Jak můžeš jiné zahřát, jestliže sám mrzneš?

Špatně hledáš jiné, jestliže se sám při tom ztratíš; nejdříve si sám zajisti svou spásu a dokonalost, potom se teprve můžeš starat o druhé.

Ať si útočí vítr na loď jakkoliv, magnetická střelka bude stále směřovat k severnímu pólu a nikdy se od svého směru neodchýlí. Je-li naše srdce při vší činnosti také tak nasměrováno na Boha, jsme šťastnými pracovníky.