11. ČERVENCE

"Jestliže tě dábel nemůže svést ke hříchu, tak se aspoň raduje, že ti způsobil mrzutost a připravil tě trochu o klid v duši."

Peklo, jehož největším příjmem je šetrnost, raduje se i z malých zisků, takže nic neopomene, z čeho by se dalo něco vyzískat. Nemůže-li svést k větším pokleskům, pokouší k malým; nemůže-li ani v ty doufat, ruší klid v duši, aby zeslabilo zbožnost.

Častý neklid v duši ti musí být podezřelým; onen neustálý smutek připravuje větší bouři, než se obyčejně předpokládá; ďábel zneklidňuje nejvíce pro maličkosti, aby svedl k těm největším pokleskům pod zdáním dobra.

Přilišná úzkostlivost i ve svatých věcech není svatostí. Ony neustálé pochyby a nerozhodnosti duše v obyčejných věcech jsou trápením svědomí; je to jakýsi druh mučednictví, ovšem ďábelského, poněvadž nepřináší žádný užitek a je jen na škodu vnitřnímu pokoji.

Zmatený duch není schopen vykonávat svou povinnost. V tomto zmatku loví ďábel, má na mysli jen zlo, i když v té nejkrásnější barvě, bezpečnosti duše, přivádí do zkázy. Budeš-li tady spoléhat jen na své mínění, neunikneš.