12. ČERVENCE

"Bohu je každá věc milá jen natolik, nakolik pomáhá jako nástroj ke konání dobra ve spojeni s ním."

Jenom odborník rozezná diamant od skla a pravé zlato od nepravého nebo vzplanutí pošetilé od skutečného. Je to záležitostí ne vůle, ale dlouhé praxe; nestačí jen světlo přirozené, nýbrž také nadpřirozené.

Toužíš po výšinách a nevíš, že se ženeš do záhuby; zřítíš se, poněvadž nevíš, že trpíš závrati. Vyšší postavení ti neposkytuje větší jistotu; pomáhalo by jen tvé ješitnosti, ne tvému spojení s Bohem.

"Pane, tvá spravedlnost je jako mořská hlubina" (Žl 35,7); budeš-li ji vyhledávat, zjistíš, že je daleko bezpečnější nedosáhnout úřadu, po kterém tak nerozvážně toužíš a nezaujmout postavení, které tak žádostivě hledáš. Odevzdej se Bohu.

Co je drahocennější než zlato? Obohatí, potěší oči, ale nenasytí; k jídlu je prospěšnější kus tvrdého chleba než zlata. Cena nějakého prostředku roste podle toho, jak dopomáhá k cíli. Jak ale rozpoznáš, co tě více spojuje s Bohem? Ve vlastních záležitostech jsi slepý. Bůh je celým tvým okem.