15. ČERVENCE

"K hříšníkům se chovej jako zbožná matka, která se trápí nad nemocným synem a stará se o něho s daleko větší péčí, než kdyby byl zdráv a nic mu nechybělo."

Poněvadž se nemoci duševní léčí nesnadněji než tělesné, chybuje se při jejich léčení mnohem více. V obou případech je to vinou nezkušených lékařů.

Jako zásadu v péči o duše měj toto: žádný lék proti zlu nebude účinně působit, nepodává-li jej ten, kterého má nemocný rád. Nejdříve se musí získat srdce, maji-li být vyléčeny jeho neduhy!

Jitřit hnisající ránu nepomáhá nijak léčení, naopak, zvětšuje bolesti a vzbuzuje u nemocného odpor. Nedotýká-li se otevřených ran nemocného jemná ruka velmi opatrně, stává se léčení nesnesitelným.

Vidíš nešťastného člověka, jak se potácí pod břemenem. Vrazíš-li do něho, upadne, kdybys mu byl podal v jeho nemohoucnosti nápomocnou ruku, byl bys mu pomohl. Je třeba jednat shovívavě, trochu s ohledem na čas, trochu s ohledem na věk, ale nejvíce kvůli lidské slabosti.