18. ČERVENCE

"Je to tvá malomyslnost, která dělá ďábla smělejším. Stejně jsou ženy odvážné jen tehdy, mají-li co dělat se soupeři zženštilými."

Víme z vlastní zkušenosti, že se k nám ďábel chová tak, jak chceme my. Naopak ztrácí odvahu, když se na něho oboříme. Dovoluje si na nás pouze v té míře, jak klesáme na mysli. Naší malomyslností sílí, naší statečností slábne.

Jak jsme nerozumní a úplně sami proti sobě! Místo abychom nepříteli zbraně otupovali, tak mu je naostřujeme, místo abychom mu prostředky, kterými nám chce uškodit, vyrvali, tak mu jimi ještě posluhujeme. Ďábel by proti nám nic nezmohl, kdybychom my sami nechtěli.

Kdo se bojí, je již víc jak napůl poražen. Je přemožen svou vlastní zbabělosti, ne statečností nepřítele. Má někdo soucit s tak zbabělým bojovníkem?

Nepřítel je krutý a nesmiřitelný, ale jenom vůči tomu, kdo se bojí. Ustupuješ-li, útočí. Postav se mu na odpor a nebude škodit; možná, že nebude ani pokoušet. Stydí se být poražen, proto se raději nepouští do boje, který by prohrál.