31. ČERVENCE

"Není nic vítanějšího a milejšího, co by nás mohlo potkat, než zemřít pro Krista a pro spásu bližního."

Pokud žiješ, nacházíš se stále v nesnázích; nicméně mělo by to být docela dobré; prodléváš však uprostřed nebezpečí pro svou spásu, jimž neunikneš dříve, dokud nezemřeš blaženou smrtí. Mimo hrob neexistuje žádná jistota.

Musíme-li tedy zemřít. pak je nejlépe zemřít v boji pro Boha a bližního. Zemřít sešlostí věkem nebo v horečkách nebo při neštěstí, to je smrt nevýrazná. Zemřít však pro Krista je smrtí sladší než všechen život.

Pro něho zemřít, to je jedno z nějvětších dobrodiní Božích; bude to důkazem jeho něžnější lásky jak nám, proto se nesmíme nijak bát o to co nejvroucněji prosit.

Zemřel-li Kristus pro tebe, je to něco velikého, zemřeš-li ty pro něho? Kdo pro koho? Kdo si nepřeje vrátit věc tak obyčejnou, ohroženou tolika nebezpečími, tak velikému a takovému Pánu, neví kdo je Bůh a co je život. Na čem lpíš?