1. SRPNA

"Odvracejte se s hrůzou při svých dobrých a svatých cvičeních od vší vlažnosti a lenosti jako od úhlavního nepřítele."

Tvým nejnebezpečnějším nepřítelem je ten, kdo tě připravuje ne o majetek, nýbrž o zásluhy; neukládá o život tělesný, nýbrž duševní; kazí ty nejlepší věci, a co je nejhorší, škodí tak skrytě, že si člověk jeho zlo téměř neuvědomuje a že duše padne rychleji než to zpozoruje.

Horší než ten nejnebezpečnější nepřítel je duchovní lenost. Hřích vzbuzuje hrůzu již pouhým jménem, duchovní lenost se však těší oblibě; spíše se polepší hříšník než člověk duchovně líný. Více lidí se povzneslo k vysokému stupni svatosti z nečistoty hříchu než z ospalé vlažnosti.

Úmysl a nadšení určují hodnotu skutků. Jsou svaté, jsou-li svatě konány; jsou však špatné, konají-li se nedbale, se srdcem ospalým; stejnými skutky, kterými jsme si mohli zasloužit odměnu, uvalujeme na sebe trest.

Bohu se líbíš jen potud, pokud vzrůstá tvá horlivost. Běda vlažným! Jako nechutná voda, která není dost ani studená, ani teplá, tak se i nebi nelíbí lenivé jednání.