9. SRPNA

"Všechno se má konat tak, aby zasloužená pochvala byla hodně vzdálena od činnosti; přesto však jednejme tak, aby nám právem nemohl nikdo nic vyčítat."

Hledat chválu je marnivost, dosáhnout jí je štěstí, avšak zasloužit si ji, to je ctnost; poněvadž chvála je v cizí moci, bylo by bláznovstvím se za ní honit, kdo se však o ni snaží, vždycky jí dosáhne. A tak se snaž!

Starej se o to, aby tvé skutky byly skutečným zlatem, ne pouhým pozlátkem; ať jsou dobré a ne se za dobré pouze vydávají; ať si odměnu zaslouží a ne si ji kupují; té nemůžeš dosáhnout pohledem nebo úsudkem druhých. Všechno své bohatství nosíš s sebou.

Diamant neztrácí nic na ceně, i když jej neodborník méně ohodnotí; má takovou hodnotu, jakou skutečně má, je drahocenný svou vnitřní vlastností. Za chvályhodného pokládám toho, kdo nosí všechno bohatství pouze ve svém nitru.

Nemůžeme se vyhnout kritickému pohledu; dělá si právo soudit všechny lidi. Proto je třeba jednat na veřejnosti tak, aby ostatní neviděli nic neupraveného a nic všem poměrům a okolnostem nedokonalého. Více se prohřešuje, kdo hřeší před druhými.