11. SRPNA

"Kdo přijímá dary, ach, ztrácí tím nejen tolik svobody, ale přichází také o vážnost a dobrou pověst."

Tím, že zabrala na návnadu, byla ryba chycena, a touto zhoubnou výměnou více ztratila než získala, za červa pozbyla sama sebe. S lakomcem to není o nic lepší: za přijmutý dar prodal něco lepšího, svou svobodu.

Přízemní člověk dychtí po darech. Nádeníci pracují jen za odměnu. Člověk, který se povznesl nad obyčejný dav, nelpí na věcech pozemských a nedá přednost zisku před ctností.

Nejhanebnějším však je, když se obchoduje s duchovními věcmi a proměňuje-li se z lakoty v příjem to, co mělo být prostředkem k jejímu vykořenění. Bohužel se stává, že třpyt zlata tak zaslepí, že i věci nepomíjející jsou donuceny sloužit pomíjejícím.

Obdržíš-li zde odměnu za svou práci, neobdržíš už žádnou v budoucnosti. Pro takovou maličkost ztrácíš něco nekonečného. To není žádným ziskem, ale ztrátou, honit se za pouhým stínem a ne za věcí samou.