22. SRPNA

"Naříká-li si tělo pod záminkou zdravotních důvodů na nějakou obtíž, nesmíme mu dopřát sluchu nadějí na její odstranění; tato potíž se dá odstranit tím, že ji pouze zaměníme za stejnou jinou."

Naše smysly jsou jako lstivá liška: aby unikly obtížím, předstírají nemoc. Pádným důkazem, má-li sebeláska hlavní slovo: žádné umrtvování, smysly ožívají a s nimi i neřesti.

Kdo jednou všechno pro Boha opustil, nebude přece tak úzkostlivě lpět na zdraví, aby se bál i vzdálených nebezpečí pro ně více než škod na duši, ledaže by si přál, aby ctnost zemřela a panovaly smysly.

Chci, abys byl zdravý, ne změkčilý. Je přece tolik neškodných způsobů umrtvování, a žádný z nich neohrozí zdraví; nepřidají ti více obtíží, ani tě nepřipraví o zásluhy.

Ti, kteří příliš pečují o své tělo, umírají dříve; kteří si však navyknou na tvrdý život, vydrží déle; shovívavost změkčuje tělo. Kolik neřestí, tolik tyranů těla; kolik ctností, tolik ochránců života. Chceš se dožít dlouhého věku? Snaž se o ctnost.