30. SRPNA

"Knižní jed, pokud se mu nezamezí hned v počátcích, se šíří nejdéle."

Nešťastné pero, původce tolika pohrom! Z tvých neštěstí je nejhorší to, co je nevyléčitelné. Co bylo jednou napsáno, zůstává, jde to z ruky do ruky, infikuje celá staletí a škodí všem a stále.

Ostatní jedy přijdou jednou o svou sílu; ty však, jež jsou svěřeny knihám, trvají stále, působí na dálku a pronikají až tam, kam se jejich autor nedostane.

Piš tedy jak se sluší a patří, nic co by zasluhovalo, aby nespatřilo denní světlo, co by mohlo pohoršit nevinné oko, a nahraď neblahé zmetky jiných autorů něčím lepším. Piš, co prospívá čtenářům.

I pozlacený jed přece škodí. Vzdělání získané mezi nečistotou jedem otrávenou tě dělá sice učenějším, ale také zločinným. Takové knihy nejsou čteny beztrestně; i ti, kteří nechtějí, přijímají do sebe zlo. Prchnout tu znamená zvítězit.