31. SRPNA

"Není vhodné začínat hned rozhovor o duchovních věcech s těmi lidmi, kteří jsou v zajetí svého pohodlí a prospěchu; to by bylo jako chytat ryby na udici bez návnady."

Dřevo nechytne hned: nejprve se vysouší, pak se pomalu zahřívá; takto postupně připravené se rozhoří plamenem, kterému jako syrové vzdorovalo. Tak musí být i člověk přilákáním připravován na to, čeho se jeho přirozenost děsí.

Není třeba pochybovat o obrácení žádného člověka: z kohokoliv se může stát cokoliv, umíš-li to účelně zařídit. Všechno záleží na tom, jak se dokážeš zabývat lidským srdcem.

Náhlé změny jsou dílem Božím, ne lidským; nás učí umění a příroda postupovat zvolna a postupně. Pokus se o to: obrať se ke zbloudilému laskavě, takřka nepozorovaně, přátelsky, a v krátké době jej odvrátíš od věcí pozemských a přivedeš k lásce k věcem nebeským.

Neuspěješ-li napoprvé, podaří se to shovívavostí; chraň se nezpůsobnosti; kámen, který by prudký náraz rozlomil, naopak vyhloubí kapka, která kape zvolna a nehlučně.