25. ZÁŘÍ

"Svrchovaná Boží dobrota, jeho otcovská přízeň a láska je o své vůli ochotnější nám spíše dokonalost udělit, než jsme my odhodlanější se o ni snažit."

Bůh je neustále tryskajícím pramenem; příčinou naší chudoby je naše liknavost, poněvadž nejdeme k tomuto prameni. Boha těší, může-li dělat dobro; právě svojí štědrostí dokazuje, že je Bohem.

Naše šetrnost je velkou urážkou Boží; pokládáme ho buďto za chudáka nebo za lakomce: obojí je rouháním. Nechybí mu ani vůle, ani možnosti. Kdo od něho méně dostane, ten asi o málo žádal.

Boží dobrodiní jsou pouta; kdo je jimi zahrnován, ztrácí svobodu. Šťastné zajetí, které nás spojuje s Bohem! Následováním spojujeme sebe s ním a jeho s námi; čím více se přiblížíme ke Kristu a jeho příkladu, tím více jsme dokonalejšími.

Základem ctnosti je pokračovat vpřed; v dobrém neexistuje zůstat stát: člověk jde buďto vpřed anebo zpět. Abychom nebyli strženi proudem a neutonuli, musíme jít stále proti proudu.