30. ZÁŘÍ

"Pociťuji ve svém srdci bezhlasou hudbu, slyším harmonii, ale bez tónů; cítím ji však tak příjemnou, že se k ní nedá nic na světě přirovnat."

Tvůj duch rozhoduje o tvém štěstí, je dokonce jeho původcem: máš ho tolik, kolik ho chceš. Zbytečně obviňujeme osud, neprávem očerňujeme přirozenost jako by jednaly macešsky: jsou bez viny. Veškeré štěstí máš v sobě samém.

Bída a zármutek jsou vynálezem naší lenosti; co je totiž snazší, co je pro nás méně namáhavější než netoužit po ničem stvořeném? Stalo-li se tak, tak je všechno lahodné, pokojné, nanejvýš příjemné.

Prostředek proti všemu neštěstí se dá snadno opatřit; není třeba pro něj chodit daleko: je v nás. Věci na nás působí podle toho, jak je přijímáme: nic nás nemůže více zranit, než sami připustíme.

Pravá rozkoš se rovněž rodí v nás a vzrůstá úměrně našemu poznání; čím je větší poznání, tím větší i rozkoš. Nevyhledávej nic mimo sebe, netouži po ničem mimo sebe; starej se jen o to, aby Bůh naplnil tvé srdce; pak zahodíš všechno ostatní a nic neztratíš.