2. ŘÍJNA

"Kdo si na sebe vezme více než mu stačí síly, dopadne to s ním jako s divokým, nezkroceným koněm, který je poháněn ostruhami, ale ponechán bez uzdy."

Není to horlivost, ale troufalost, pouštět se do větších věcí, které jsou nad síly. Člověk musí nejdříve vyzkoušet svá ramena, kolik unesou a pak teprve na ně naložit břemeno: chce-li nést více než zmůže, unaví se.

Jedním nerozvážným pokusem si může člověk podlomit zdraví na celý život. Svatost na vyznamenání - pokud se líbí bohům - jednou se něčeho odvážit, že už pak nemůžeš po celý život buďto nic nebo jen velmi málo! Přetrvává to, co se dělá s mírou. Dělej málo, abys mohl vykonat mnoho a dlouho.

Bůh, jemuž se snažíme zalíbit, je rozum a moudrost sama: pošetilá a nerozvážná zbožnost se mu nemůže líbit. Čím více se odchyluje od správné střední cesty, tím méně je záslužnější. Nechá-li se mošt příliš kvasit, roztrhne sud; nemírná horlivost ničí tělo.

Plodem nemírné horlivosti je to, že ten, kdo se příliš odvážil, přeháněním si podlomil své síly a nezmůže pak nic. Příliš napjaté struny praskají; naše zdraví není ze železa, podlehne snadno.