8. ŘÍJNA

"Jak velikému nebezpečí je vystavena spása duše a nevinnost uprostřed vichřic a bouří, které rozpoutává nenasytná honba za penězi a majetkem a neukojitelná touha po cti a slávě a rozkoších."

Jak jsou na tom lidé uboze! Jako se ryby chytnou na udici, tak se i lidé stávají kořistí nějaké maličkosti, která jim slibuje výhodu, krátce se potěší, avšak za cenu ztráty své svobody, radosti a pokoje.

Kdo se raduje, je nazýván spokojeným; vůle se totiž raduje jen tehdy, když dosáhne všeho, čeho je schopna a co chce, co si přeje. Všechno však mimo Boha je velmi malé, člověka to neuspokojí a unavuje.

Ať zhyne všechno, co může naši duši přivést do nebezpečí; lépe je to zničit, než aby to zničilo. Kdo si za takovou maličkost bude kupovat tak velikou lítost? Žádný rozumný člověk si nekoupí svou zkázu za trochu dýmu nebo svou záhubu za trochu přízně.

I když se tyto maličkosti, kterým lidé dávají čestný titul majetku, sebevíce zveličují a nafukují, všechny jsou méně, jestliže je srovnáme s naším srdcem, které uspokojí jenom Bůh, jenž v něm bydlí. Všechno ostatní není žádným uspokojením, nýbrž nebezpečím.