13. ŘÍJNA

"Mezi člověkem zbožným a povrchním je tento rozdíl: zbožný se zříká pozemských útěch a oplývá duchovními; povrchní je potěšován smyslovými požitky a týrán vnitřními mukami."

Nechci útěchu, po které následuje jistá neútěcha; chci raději smutek, který vystřídá věčná radost. Ať se raduje, kdo chce, ať si tráví svůj život v blahobytu; tyto radosti nenaplní srdce.

Chceš-li, aby tě světské útěchy neobehrály, hrej si ty s nimi a odhoď je jako mič daleko od sebe; již mnoho lidí udělaly nešťastnými. Nikdy ti neposkytnou čistší útěchu, než když jimi pohrdneš.

Zbožnému i bezbožnému člověkovi může vyzařovat z obličeje stejná radost, v srdcích však mají různou; svědomí zbožného člověka je jako nebe, s neustálým pokojem, beze strachu; duše bezbožného je jako bouřlivé moře, v neustálém pohybu a strachu.

Jediná růže a kolik nevyživuje trnů! Ať ti je obrazem světských útěch: pomíjející rozkoš následuje tisíc hořkostí. Není žádné jiné čistší rozkoše než dokázat rozkoše postrádat.