23. ŘÍJNA

"Spravedlivému člověku prospívají i tvrdé rány nepřátel; právě tím, že škodí, pomáhají; je tomu tak, jako kdyby déšť drahokamů potloukl vinici, a tím obohatil majitele vzácnějším pokladem."

Všechny nesnáze, které nás postihují, nejsou dílem náhody ani lidské závisti nebo nenávisti; Bůh, který nás miluje, je dopouští k našemu dobru. Osud s tím nemá co dělat, všechno přichází od Boha.

Protivenství, nad kterými si tolik naříkáme, nám prospívají nejvíce. Nemoc těla uzdravuje duši; co je větším dobrem? Je zadostiučiněním za hříchy, přivádí k Bohu, nedovoluje hřešit; mohli bychom si sami něco lepšího vyvolit? Co mučí, učí.

Žádná věc není sama o sobě ani dobrá, ani zlá; ty ji sám uděláš takovou, jakou chceš. Neštěstí nikoho neklame; pokládá-li se někdo za nešťastného, je jím skutečně, poněvadž tomu věří; změň svůj názor a budeš okamžitě šťasten.

Kdo dokáže užívat věcí správně, nalezne ve všech něco, co potěší; užívat jich však dovede jen ten, kdo se nechá vést ctností, ne jenom přirozeným pudem. Když i jedy mohou být lékem, proč by jím nemohly být i nesnáze?

Zpět ke
knize
   Tuto stránku navštívilo
[an error occurred while processing this directive] návštěvníků.