28. ŘÍJNA

"Ačkoliv se souhlas rozumu přirozeně kloní k tomu, co se mu zdá pravděpodobné, přece se může v mnohých věcech, kde jej totiž zřejmost poznané pravdy nenutí, tíhou vůle naklonit spíše na tu než onu stranu."

Nemocné oko je přesvědčeno, že vidí jasně a nepochybuje o tom, co vidí; klame se však a dochází k závěru, že musí více důvěřovat oku zdravému než sobě: tak je často lépe podrobit svůj úsudek úsudku druhého.

Je to opravdu nespravedlivý soudní tribunál, kde je obžalovaný a soudce tentýž člověk: nikdy příliš nedůvěřuj svému úsudku, zvláště tehdy ne, když jde o tvoji věc nebo o pravdivost tvého úsudku.

Nikdo není tak moudrý ani nestranný ve svém úsudku, aby se nemohl zmýlit; více vidí dvě oči než jedno; neomylnost nezávisí vždycky na učenosti nebo nadání; často i prostý člověk vidí věci velmi správně.

Rozum je sice velmi důležitou duševní schopností, musí se však přesto podřídit vůli tehdy, když si je vědom nějakého omylu, a jednat podle pokynu vůle.