5. LISTOPADU

"Nehleďme na to, je-li představeným člověk výtečný nebo průměrný, nebo dokonce podprůměrný; takovéto rozlišování odnímá totiž sílu poslušnosti."

Poslušnost má mít jen jedno oko, a to se má dívat vždycky na Boha; ostatní věci nemá vidět. Dívá-li se totiž ještě na jiné věci, není to již ani poslušnost, ani ctnost, nýbrž lichocení a světská chytrost.

Nezáleží na tom, je-li vyslanec, který ti předává Boží příkazy, vážený nebo bezvýznamný; pozornosti si nezasluhuje on, nýbrž rozkazy, které vyřizuje. Kterému pánu sloužíš?

Poslušnému člověkovi jsou všichni představeni stejní; žádný není lepší, žádný horší, všichni jsou výborní a stejně milí; poněvadž ve všech poslouchá jenom Boha, vidí v nich jenom posly, kteří mu přinášejí příkazy nejvyššího Pána.

Představený je tlumočníkem Boží vůle; přijmout ji nebo odmítnout zasluhuje odměnu nebo trest; ostatní nepřichází v úvahu; a správně uvažováno, není to hodné ani lásky, ani odměny.