8. LISTOPADU

"Kdykoliv vyjevujeme nějakou cizí chybu, prozrazujeme tím jenom svou vlastní."

Jak odpornými jsou červi, kteří se živí hnisající krví v ranách, tak by se nám měli ošklivit i lidé, kteří si libují ve vyjevování cizích chyb; chyby jsou totiž rány duše.

Kolik materiálu k rozhovoru ti poskytuje nebe, země a všechny živly! Proč se ti tyto náměty nelíbí, proč jsi výmluvnější tam, kde se přetřásají cizí mravy?

Je lépe, když se nečistota spíše zakryje než odhalí; každý, kdo se s ní zabývá, se sám ušpiní. Hýbe-li se s odpadky, zapáchají. Jaký to má smysl obnovovat starou ránu, když tím způsobuješ svému bratrovi novou bolest?

Hříchem však je nejenom o chybách druhých mluvit, nýbrž takovým řečem také rád naslouchat; kdyby totiž nebylo ochotných posluchačů, nebylo by ani tolik pomlouvačů. "Pro svá ústa zhotov dveře se závorou" (Sir 28,25).