14. LISTOPADU

"Jako je škodlivé tupit nebo hanobit představené před lidmi, tak je však velmi záslužné soukromě upozornit ty, kteří mohou zlo napravit, jestliže chtějí."

Nevzdělaní lidé se nechají velmi snadno strhnout ke zlému a jsou přirozeně nakloněni k pohrdání svými nadřízenými; chraň se toho, abys nezapálil již připravenou hranici, nechceš-li zapříčinit veřejný požár.

Ti, kteří mají vyšší postavení, vidí dále; kdybys měl stejný přehled, nekritizoval bys tak často jejich jednání. Tvou slávou je poslušnost, ne posuzování, tím méně ti byla dána moc někoho veřejně trestat.

Veřejné hanobení nadřízených neprospívá nikomu; úřadům, poněvadž se právem pohoršují; lidem, poněvadž se odvracejí od těch, které měli mít ve vážnosti; tomu, kdo hanobí, poněvadž sklízí jako odměnu za svou vášnivost jen opovržení.

"Není vlády, která by nepocházela od Boha" (Řím 13,1); jemu odporuje, kdo se staví proti vládě. Bůh nás chce řídit prostřednictvím lidí, aby cvičil naši víru, abychom poznávali slunce i za mraky a Boha v moci podrobené omylům.