7. PROSINCE

"Onen náš nepřítel zeslabuje lásku nejvíce tím, že navádí duši k nemírnému a neuváženému pokroku ve ctnosti."

Jako náklad chrání loď proti rozmarům větru, je-li však přetížena, potopí se; jako olej, pokud se s mírou dolévá do lampy, oheň udržuje, přemíra oleje však plamen zhasíná: tak je umírněnost matkou ctnosti a nerozvážnost macechou.

Často se pokládá za zbožnost to, co se narodilo z pýchy, která pod rouškou horlivosti jenom škodí. Ona nemírná horlivost hledá častěji jenom svou vlastní, ne však Boží slávu. Věci mimořádné skrývají v sobě nebezpečí.

Člověk, který by byl udělal na cestě ctnosti velké pokroky, kdyby se byl dal vést umírněností a šel zvolna pomalým krokem, stal se nemírným během sam sobě přítěží, zůstal pozadu a nemůže už nic, poněvadž chtěl příliš.

Nerozvážná horlivost přináší nebi ztráty, peklu zisky; tou měrou totiž, kterou mohla prospět duším, působí peklu radost, o kterou olupuje nebe. I dobrou vůlí, neřídí-li se zdravým rozumem, může se hodně pochybit.