8. PROSINCE

"Pannu Marii bolí více to, že lidé urážejí jejího Syna hříchy, než ji bolelo jeho ukřižování."

Jako slunce nemá nic společného s tmou, tak nemá Panna Maria nic společného s hříchem ať skutečným nebo dědičným; ona a hřích je něco neslučitelného. Jako je příčina příčiny příčinou zapřičiněného, tak je příčinou ukřižování Krista hřích; tolikrát křižuješ, kolikrát hřešíš; a to k jak veliké bolesti Panny Marie!

"Kdyby židé bývali věděli, nikdy by nebyli božského Pána ukřižovali" (1 Kor 2,8), ty však víš na kom se prohřešuješ; kvůli nim Kristus netrpěl ještě tak, jako kvůli tobě; jim se nedostalo v Novém zákoně pomoci tolika svátostí jako tobě. Hle, o co jsi horší než židé!

Smrt Kristova není však sama o sobě zlem, aby nemohla být považována za veliké dobro; jeho smrt znamená konec všemu zlu, odčinění viny celého lidstva, otevření brány ke šťastné věčnosti. Hřích je však svou povahou tak veliké zlo, že je jediným zlem vůbec.

Kdo chce uctívat Pannu Marii, neuráží jejího Syna; tak dokážeš, že jsi synem jak Matky, tak i Syna. Jak by se mohl líbit Matce ten, kdo je nepřítelem Božím? Základem zbožnosti je přátelství s Bohem, bez tohoto přátelství nic jiného nepomáhá.