9. PROSINCE

"Představeného je třeba poslouchat ne proto, že je rozvážný, dobrý, nebo že má jiné nadpřirozené vlastnosti, nýbrž jedině proto, že je zástupcem Božím."

Kdo poslouchá jenom z lidských důvodů, tomu se dostane jenom lidské odměny, věčnou neobdrží, poněvadž tu dává Bůh jen těm, kteří poslouchají kvůli němu. Nikdo nepracuje rád zadarmo. Co děláš, dělej záslužně.

Jsme služebníky Božími, nikoliv nevolníky lidí. Proč bychom tedy měli poslouchat kvůli lidem a ne kvůli Bohu? Sloužit jenom zdánlivě znamená sice sloužit, ale bez odměny.

Ti, kdo spoléhají jen na lidskou moudrost nebo přízeň, ach, na jak nejistém základě budují! Obojí je nestálé. Je snad něco proměnlivějšího než lidská přízeň a co podléhá více omylům než lidská moudrost?

Jedině ten, kdo poslouchá člověka kvůli Bohu a ne kvůli člověku, si může být jistý, že jedná dobře a že se mu dostane odměny za svou námahu; neboť co může člověku prospět bez přičinění Božího, nebo nesvede snad Bůh sám všechno bez člověka?