20. PROSINCE

"S kým to nejde po dobrém, s tím je třeba - už kvůli druhým - jednat přísně."

Nezná-li jak přísnost, tak povolnost míru, rozvrací daný řád. Shovívavost matky zkazila mnoho dětí, které by byla mohla zachránit včasná přísnost otce. Představený je špatný, jestliže nikomu nic nedovolí, je však horší, dovolí-li všem všechno.

Kdo se snaží zalíbit se svým podřízeným poddajností, znelíbí se Bohu, poněvadž otvírá bránu mnohému zlu, které potom nelze snadno vykořenit. Když už rakovina zachvátila celé tělo, přichází lékař pozdě se svými radikálními prostředky.

Zlo je tím zhoubnější, čím více lidem škodí. Kdo šetří zlé, škodí všem: zlým, poněvadž je tím nepolepší, ostatním, poněvadž se pak snadno nechají strhnout špatným příkladem. Veřejnosti hrozí více škody z povolnosti než z přísnosti.

Rána, kterou bylo možné snadno vyhojit, se stává nevyhojitelnou tím, že se o ni nedbá. Je to opravdu nemilosrdná dobrota, když se nedbá o něco, co se mohlo na začátku velmi snadno napravit, a co se později promění ve zlo: v okovy a oheň. Kéž však ne věčné!