24. PROSINCE

"Nevinnost a svatost života mají samy o sobě velkou hodnotu a daleko předčí ostatní věci, není-li však s nimi spojeno rozvážné jednání s lidmi, málo prospějí a zůstanou bez užitku."

I když má zlato, dosud ukryté v zemi, svou vlastní hodnotu, přece jen ne takovou, jako když už je v oběhu mezi lidmi: tak i skrytá svatost, která má svou cenu, začíná veřejnosti prospívat teprve tehdy, když se o svou osobní ctnost, na kterou je bohatá, sdílí s druhými lidmi.

Co ti prospěje obchodní dům plný nejlepšího zboží, nenabídneš-li je na prodej? Zůstane ležet, nevydeláš na něm. Kdo dokáže lépe prodávat, více vydělá. Proto tě Bůh zahrnul tolika milostmi, aby z nich měli užitek i druzí.

Je-li tvá svatost odpudivá a nevlídná, odradíš ostatní lidi nejen od sebe, nýbrž i od svatosti. V tom případě předkládáš ctnost jako něco ponurého a smutného, i když sama o sobě je matkou opravdové radosti, a i když se nedovede nikdo radovat upřímněji než ten, kdo je dobrý.

Doprovází-li svatost života zářící výraz v obličeji, vlídná řeč, přívětivý pohled a neustálý klid ve vystupování, pak budeš s velkým úspěchem vyučovat ctnostnému životu. Jinak budeš marně volat k následovaní ty, které svým zasmušilým obličejem jen nutíš k útěku.