Korupce

Korupce

David Tománek

Ačkoli byla tato krátká hra inspirována skutečností, jsou všechny uvedené postavy a události smyšlené. Jakákoli podobnost se skutečnými osobami nebo institucemi je čistě náhodná.

Korupce je tichý zloděj, který se umí vloudit do každé sféry vědecké práce a tím pošpinit pravdu a nevinu vědy. Tak je tomu konec konců ale se vším ostatním na světě. Kdo na to věří, dává to za vinu čertovi.

1. Scéna: V laboratoři

Spoře osvětlená laboratoř. Přístroj na stole jemně hučí a leze z něj papírový pás s křivkou. Vědci Dr. Rudolf Zástava (Rudla) a Dr. Josef Nehezký (Pepík) stojí nad stolem a studují vytištěná data. Vzadu čeká čert: Svůdná, nalíčená dívka, oblečena v přiléhavém červeném triku na celé tělo, s rohy na hlavě.

Rudla:	Ten vzorek materiálu, ten už je v komoře spektrometru, Pepíku?
Pepík:	Ano.
Rudla:	Tak začni měřit.
	(Z přístroje leze pomalu pás papíru s křivkou.)
Pepík:	Hele, podívej se na ty data, co nám ten přístroj zas naměřil. To má být křivka, ne chlupatá housenka! Ten šum je obrovskej. To nám zas nebudou věřit! Kde to pak můžeme publikovat? A kdo nám ten materiál bude kupovat?
Rudla:	Nepanikař! Všechno se dá nějak zaonačit. Vždycky nám to nějak prošlo. A teď, nezapomeň, jde o víc. Jde o dotaci. Jde o granty z E.U. To jsou opravdové prachy. To je nové zařízení. Na detaily se musíme vykašlat.
Pepík:	Jsme ale přece vědci. Nám lidi věří. Kecat kolem stolu, to můžou politici. Ale my přece nesmíme lhát!
	(Zezadu přichází čert.)
Čert:	Slovutní vědci! Pánové! Vaše výsledky jsou již známy po celém světě. A Vaše nová data – ta Vám jistě zaručí povýšení, když ne Nobelovu cenu. Ale musíte s nimi na veřejnost, jinak zdechnete chudobou. Počkejte – tady ta křivka, ta to má být? No jasně, to se musí upravit.
	(Čert protáhne papírový pás velkým trychtýřem a tím ho zúží.)
Čert:	Takhle to vypadá daleko líp. Tomu procesu se vědecky říká filtrace dat. Nu, jen se nebát. S takovým talentem se stydíte jít před veřejnost? Nebuďte naivní. Jak myslíte, že to dělají jiní?
Pepík:	Já nevím. Přece máme vychovávat novou generaci vědců. Tak je máme učit lhát, od malička? A ignorovat pravdu? Kdo pak bude vědět, co je a co není?
Čert:	Na tu pravdu a na to, co je a co není, vám kašle svět. Vám přece musí jít o zasloužený respekt za Vaše celoživotní dílo. Přece také máte rodinu, manželku a děti. Co mají oni z Vaší vyfabrikované pokory?
Rudla:	Asi je to tak. Vždyť vlastně nelžeme. Ten extra šum má určitě na svědomí ta naše zastaralá aparatura. Až to vyjde v časopisu, tak to bude mela. To se pak nebudeme muset ptát, kdo nám nový aparát zaplatí. Bude nám to vnucovat výrobce, z prestižních důvodů. Tak teď tu figuru 2 b, s touto lepší křivkou. Tak to přece musí vypadat.
Pepík:	Mám podle toho přepsat ten odstavec v diskuzi? A zostřit formulaci v průvodním dopisu?
Rudla:	Jasně! Zítra to podáváme přes internet.

2. Scéna: V redakci vědeckého časopisu Natura Communa

Dobře osvětlená kancelář. Redaktor Gregor sedí za stolem, na kterém je vysoký štos manuskriptů. Kolegyně Jutta si ležérně usedá na židli před stolem.

Jutta:	Co to máš v ruce? To je nějaký prorocký pamflet? O čem to je? No, nedělej tajnosti.
Gregor:	Slyšelas o novém nano-superparamagnetu stabilizovaném graphenem? Podle tohohle manuskriptu má tenhle systém jasné přednosti před oxidy, nejenom v magnetizmu, ale je stabilní i ve vzduchu. To všechno potvrzují mössbauerovská spektra ve figuře 2 b. Kdyby ten šum v datech byl větší, tak bych si nebyl tak jistý. Taky recenzent B na možnost špatné interpretace poukazuje. Ale spíš je to tím, že o Pavlovského Univerzitě ještě neslyšel. Nejsem si jistý – kdyby to byla pravda, tak by to bylo terno.
Jutta:	Ty by ses nebál to přijmout?
	(Zezadu přichází čert.)
Čert:	Tak to jste nám redaktoři. Necítíte ten tlak, co Vás chce udusit? Nedomlouval Vám právě šéf, že impaktní faktor časopisu klesá? Vydávání, to není soutěž – to je boj! Chcete, aby Vás Elsevier předběhl? Jako redaktoři na sebe taky musíte brát nějaké riziko. Chcete, aby rekordní superparamagnetizmus publikoval Elsevier jako první a tím Vás předběhl? Co když to způsobí revoluci v magnetizmu? Když by se to šéf dozvěděl – to si opravdu myslíte, že by Vás oba nevyhodil?
Jutta:	Zase z druhé strany, co když zrovna tyhle výsledky způsobí světovou senzaci?
Gregor:	Víš, tohle mě taky napadlo. Když se šéf dozví, že jsme to přes to riziko přijali, tak nás ocení. Protože kdo s těmi výsledky přišel jako první? Ne Elsevier. Náš časopis, Natura Communa. Tady opravdu jde taky o naše přežití.

3. Scéna: Zpět v laboratoři

Laboratoř je dobře osvětlená. Vedle přístroje na stole stojí flaška šampaňského a několik poloprázdných skleniček. Rudla a Pepík sedí ležérně za stolem.


Rudla:	No, neříkal jsem Ti to? Kdo zaváhá, nežere. A taky líná huba, holé neštěstí. Tak nám to přijali. Jen pár korektur, to je maličkost.
Pepík:	No, páně – měl jsi recht. Ale nebudou čtenáři štrachat? Jako že čtyřicet let stará aparatura jasně šumí daleko víc, než co ukazujeme. Co když se budou ptát?
Rudla:	Nepanikař zase. Co bude v dálné budoucnosti, to nás nezajímá. Teď máme dobrý důvod požádat v E.U. o peníze na novou výbavu laboratoře. Vždycky to shrábnou lidi v zahraničí, ale teď máme výsledek, který nám podporu zaručí. Jo … a ty původní data ze spektrografu můžeš spálit v kamnech.
Pepík:	Jak to je vlastně s univerzitou a těmi dvěma výzkumnýma ústavy? Pro koho vlastně pracujeme?
Rudla:	Dobrý, žes mi to připomněl. S našima výsledky a s fondy, které přinesou, ty dva ústavy spojíme. Jak se Ti líbí akronym KAKA? Jako centrum pro Kvantitativní Absorpční Kryogenické Aparatury?
Pepík:	Nebudou problémy s dělením majetku mezi univerzitou a těma instituty? Co pak dostane KAKA a co zbude na Pavlovského? Nebudou se bouřit? Nebude z toho průšvih?
Rudla:	Nekecej a piš žádost o projekt. V rámci E.U. navrhujeme vytvořit nové centrum pro výzkum v oboru superparamegnetizmu nanostruktur. V tomto oboru máme světový náskok, potvrzený publikací výsledků v Natura Communa. Mimo odborný personál máme k dispozici dva vědecké ústavy, které hodláme sjednotit v jedno centrum s akronymem KAKA. Děláš si poznámky? Co jsem řekl naposled?
Pepík:	Sjednotit v jedno KAKA.
Rudla:	Ano. Tím podpoříme kreativní potenciál v naší oblasti, ze kterého bude profitovat nejen republika, ale celá evropská unie. Jak rychle umíš psát na stroji?
Pepík:	Nemáme na to sekretářku?
Rudla:	To musí být rychle. A taky, aby se to nerozletělo po fakultě. Ti by nám mohli vzít tipec. Až to E.U. přijme, a proč by to přijmout neměla, tak bude rektor čurat olej. A kolegové na fakultě se na nás neodváží. Tak … když se do toho dáš, měl bys mít první verzi hotovou tak zítra ráno.
Pepík:	Ale takhle se u nás přece nikdy nemakalo …
Rudla:	Mysli na to, co bude. Bude centrum, koupíš si nový barák, bude na mercedes. Víš, kolik peněz naší fakultě přinesly jen ty naše publikace? Proč máme být blbější než Číňani a Korejci? Tam si produktivních autorů cení. Tam nese jedna dobrá publikace až 100,000 na ruku. Dolarů.
Pepík:	A co ty výsledky publikovat ještě jednou v Žurnálu Magnetizmu? Třeba s malými změnami? To by taky něco neslo.
Rudla:	Jedno po druhém. Nejdřív finance z E.U. Potom KAKA. Pak si můžeme přizvat kolegy ze zahraničí. Ty známé, co publikují jedno po druhém. Ti s publikováním v prestižních časopisech mají lepší zkušenost. A přidají nám prestiž. Potom to pojede jak po másle. Pak to opravdu rozjedeme.

4. Scéna: V diskusní síni European Science Foundation (ESF)

Diskusní síň je dobře osvětlený sál. Centrem sálu je dlouhý stůl s židlemi kolem. Před každou židlí je sklenka se sodovkou. Na stěnu hází projektor rychle se měnící barevné obrazy. Kolem stolu sedí předseda komise pro slibné, ale rizikové projekty ve fundamentální fyzice jménem McAuthrey. Po jeho pravé ruce sedí předsedkyně centra pro práva žen a sexuálně nebinárních občanů E.U. jménem Bucková. Slovo má profesor Gutenheim.

Gutenheim:	Přicházíme k žádosti EU-234-CZ-51: Nové výzkumné centrum KAKA v České republice. Autor žádosti poukazuje na slibné výsledky vlastního týmu, který je částečně podporován Univerzitou Pavlovského a nepřímo dvěma souvisejícími výzkumnými centry. Sloučení dvou center a relevantní části Pavlovského Univerzity v jedno centrum KAKA specializovaném na superparamagnetizmus nanostruktur. Požaduje se nová instrumentace v oboru mössbauerovské spektroskopie. To reprezentuje injekci kreativity v tomto dosud zanedbaném výzkumném tématu a kraji, který dostával podprůměrné dotace na základní výzkum.
McAuthrey:	Jak proběhla panelová diskuze mezi recenzenty?
Gutenheim:	Ve světle nově publikovaných výsledků ze skupiny autora žádosti byl názor recenzentů většinově pozitivní. V konečném hlasování panelu bylo 12 pro a 3 proti. Výše žádané finanční podpory, 1.5 milionů Euro, byla hodnocena jako adekvátní.
Bucková:	Poskytněte, prosím, informaci o finanční výši a implementaci struktur obhajujících práva žen a sexuálně nebinárních členů centra. Jak víte z oběžníku EU-L2GT, v centrech podporovaných E.U. se na tento účel musí rezervovat 10% rozpočtu. Dalších 12% se musí dedikovat osvětě, informaci občanů E.U. se zvláštním zřetelem na předškolní věk. Jak jsou tyto aktivity v žádosti specifikovány?
Gutenheim:	Paní … Bucková, … musím přiznat, že o tomto důležitém problému v panelové diskuzi nepadlo ani slovo. Mluvili jsme spíše o přínosu nových vědeckých výsledků společnosti…
Bucková:	Žádná iniciativa, která ignoruje práva žen a sexuálně nebinárních občanů, si nezasluhuje podporu E.U. Odpovězte mi, ještě jednou, na otázku, jestli KAKA hodlá investovat 22% rozpočtu na podporu žen a LGBTQ+ komunity.
Gutenheim:	Jsem si jist, že KAKA bude respektovat všechny normy požadované E.U. a rozpočet přizpůsobí mandátu stanoveném v oběžníku EU-L2GT.
McAuthrey:	Projekt se schvaluje v žádané výši. Teď snad máme právo na vyslouženou pauzu.

5. Scéna: V terénu poblíž Univerzity Pavlovského

Ruch na staveništi. Na nové budově nese jeřáb vzhůru nové jméno ústavu KAKA. Bedny s novými přístroji se přesunují z místa na místo.

Rudla:	Tohle sis, Pepíku, před dvěma roky určitě neuměl představit. Co myslíš?
Pepík:	To ne, Rudlo. A Ty jo?
Rudla:	To musíš myslet pragmaticky a systematicky. Pak to jede.
Pepík:	A nenapadlo Tě, že to všechno stojí na tom jednom výsledku, co jsme ho tenkrát publikovali? Tam, co jsme ten šum tak nějak vyfiltrovali?
Rudla:	Nesýčkuj tady furt …

6. Scéna: V síni etické komise univerzity

Dobře osvětlený sál diskusní síně, i s centrálním stolem, je menší verzí sálu v ESF. Kolem stolu sedí postarší akademici a profesoři univerzit v okolí. Slovo má profesor Kaplan.

Kaplan:	Jako specialista v oboru jsem byl celou dobu skeptikem, co se týče dat publikovaných kolegy Zástavou a Nehezkým. Mám celoživotní zkušenost s odběrem dat a s jejich interpretací. Ať to jsou mössbauerovská spektra nebo fluktuace teplot na Mont Blancu, všude máme co dělat se systematickými a stochastickými výkyvy od hledané hodnoty. A jak víme z teorie stochastických odchylek …
	(Přeruší ho profesor Nohatý.)
Nohatý:	Hele, Franto, nás spíš zajímá, cos vyzkoumal v těch mössbauerovských spektrech, co je Zástava a Nehezký publikovali. Všude se říká, že tak nízkého šumu se u mössbauera dá dosáhnout akorát švindlem. Je to tak?
Kaplan:	Nu, o švindlu nechci hovořit. To nevím, jestli by Zástava a Nehezký klesli tak hluboko. Ale data filtrovali a dosáhli neslýchaně nízký šum. Data publikovaná v Natura Communa se mi zdají velmi nepravděpodobná.
Fousatá:	Vlastně říkáš, kolego, že to švindl je. Vždyť taky Natura Communa jsou známé jako odpadní koš renomovaného časopisu Natura.
Kaplan:	O švindlu jsem nemluvil. Ale také jsem neviděl originální data, která v té jedné figuře dominují celou publikaci. Ty, pokud vím, záhadně zmizely. U mössbauera je filtrace dat ale dost normální.
Fousatá:	A ta publikace jim vydělala na KAKA a nový barák pro Rudlu.
Bezbožný:	Víte, kolegové, že Einstein ve svém nejproduktivnějším roce vydal právě čtyři publikace?
Fousatá:	No a co?
Bezbožný:	Že Rudla seká jednu za týden. Padesát za rok. Každá je o něčem jiném, ale spektra se sobě podobají jako vejce vejci. Tak je to buď machr lepší než Einstein anebo podvodník.
Fousatá:	To máš fakt pravdu.
Nohatý:	Jestli to švindl je, a o tom teď nepochybuji, tak se musíme postavit. Tady jde o integritu vědy. Jde o reputaci Univerzity Pavlovského. Je to také otázka etiky. Zvedněte ruku všichni, co souhlasíte, že tu jde o švindl.
	(Všichni zvednou ruku. Zezadu přichází čert.)
Čert:	Nezdá se Vám, vážení, že jednáte poněkud zbrkle? Pro to Vaše tvrzení o podvodech, jaké vlastně důkazy máte v ruce? Co když to všechno jsou pouze plané pomluvy? Obvinit někoho lehkovážně, to nese konsekvence. Za to Vás můžou přitáhnout před soud. Tak Vám tedy opatrnosti nezbývá!
	(Všichni v šoku mlčí.)
Nohatý:	Nu, tak to teď sice máme jednohlasně, ale chybí nám původní výsledky měření, bez kterých nemůžeme nic dokázat. Ale nakonec je přechovávání původních výsledků také autorskou povinností. Tak když je nečapneme za podvod, tak alespoň za přečin proti povinnosti archivovat výsledky původních měření. Napíšeme, že etická komise došla jednohlasně k závěru, že Zástava a Nehezký vážně porušili svou povinnost archivovat výsledky původních měření a, s velkou pravděpodobností, tyto výsledky také zfalšovali. Tento závěr sdělíme rektorátu univerzity.

7. Scéna: Rozhovor předsednictva KAKA s rektorem Univerzity Pavlovského

Rektor Univerzity Pavlovského sedí za stolem. Na opačné straně stolu sedí Rudla a Pepík.

Rektor:	Máme tu problém, pánové.
Rudla:	O jakém problému tady mluvíte, kolego rektore? Snad nejste spokojen s rostoucí reputací centra KAKA, které jsme nedávno postavili na nohy, pomocí finanční injekce z Bruselu? Nová infrastruktura a instrumentace KAKA vyvedla naši univerzitu ze sféry zapomnění.
Pepík:	A tím se také zvýšila ekvivalentní hodnota Univerzity Pavlovského. To má, jak sám víte, dopad na rozdělení majetku a jeho hodnotu.
Rektor:	Tak Vy žádáte ještě víc než před tím?
Rudla:	Ale jistě, kolego rektore. Otevřením KAKA vešla Univerzita Pavlovského do nové fáze dějin. V médiích se o univerzitě mluví pouze v souvislosti s naším centrem. To dá rozum, že si KAKA zaslouží přijatelnější podmínky v rozdělení majetku.
Rektor:	Povolal jsem Vás sem kvůli potvrzeném podezření z manipulace dat. A také o nezpřístupnění původních autorských výsledků veřejnosti, což je vážný prohřešek. Tím reputaci naší univerzity nepomáháte, ale hazardujete s ní. Vytiskl jsem tady pro Vás zprávu etické komise.
Rudla:	S tou si můžete vytřít … Vy víte co.
Rektor:	No tak. Buďte slušní. Stále ještě paříte k profesorskému sboru Univerzity Pavlovského… (Vpadne mu do řeči Rudla.)
Rudla:	… která by se bez KAKA pomalu složila.
Rektor:	Tak ze svých požadavků necouvnete?
Rudla:	Až peklo zamrzne.

8. Scéna: Diskuze děkana Kouby s kolegy na přírodovědecké fakultě

V diskusní síni, kde předtím probíhala diskuse etické komise, sedí kolem stolu děkan Kouba a kolegové profesorského sboru přírodovědecké fakulty.

Kouba:	V akademické činnosti, i té na naší fakultě, se musíme vyrovnávat s velmi rozličnými problémy.
Součková:	Co tím myslíš konkrétně, kolego děkane?
Kouba:	Mám před sebou zprávu etické komise. Zdá se, že kolegové Zástava a Nehezký publikovali falšované výsledky. Možná systematicky. To je, jak víte, vážný akademický přečin, který nemůžeme nechat projít bez následků.
Bouček:	Necítím tady stopu závisti vůči zakladatelům centra KAKA, které se nám hezky rozvíjí?
	(Zezadu přichází čert.)
Čert:	Nezapomínejte, že kolegové Zástava a Nehezký jsou zakladatelé KAKA, díky kterému reputace Vaší fakulty dosáhla mezinárodní úrovně. O to chcete přijít? O prestiž, která Vám zajistí náskok ve financování vlastního výzkumu? Nebuďte naivní, že distancování od vlastních kolegů pro Vás neponese žádné konsekvence.
Kouba:	Kdybychom byli průmysl, tak bychom se z prestiže mohli radovat. My jsme ale univerzita. My máme za úkol vzdělávat novou generaci nejen ve vědě, ale také v charakteru.
Bouček:	Ale, ale. Nejdeš tady moc daleko? Na charakter si dělá nárok církev. Tak jí ho necháme. Nám musí jít především o to, aby naši studenti ve světě obstáli. Svět vědy, to není kojná – to je bitva.
Součková:	Nepřeháníš to taky? Aspoň trochu?
Kouba:	Pro nás je situace jasná. Falzifikaci dat, ať už udělala autora Bůh ví jak slavným, nelze tolerovat.
Bouček:	I když z toho my všichni náramně profitujeme? To by ses chtěl vrátit o pět let nazad, když jsme diskutovali možnost zrušení přírodovědecké fakulty? Nebyli bysme první; v Anglii to je normálka.
Kouba:	Jde o princip.
Bouček:	Na principy všichni kašlou. Když podpoříme KAKA, tak se nám to vrátí, i s úroky.
Součková:	Také myslím, že bysme to s tou akademickou integritou neměli přehánět. Můžeme dělat jakoby nic. Tím nic neztratíme.

9. Scéna: Diskuze akademického senátu s rektorem

Ve stejné diskusní síni sedí kolem stolu rektor univerzity a členové akademického senátu.

Rektor:	Tak tahle situace je tak zamotaná, že jsem nic horšího nezažil. Na jedné straně tu máme dokument etické komise, která, v souhlasu s děkanem Koubou, jednohlasně doporučuje začít disciplinární řízení proti kolegům Zástavovi a Nehezkému kvůli falzifikaci dat.
Boubatý:	A na druhé straně?
Rektor:	Na druhé straně tu máme nově založené centrum KAKA. A ty přehnané požadavky na rozdělení majetku mezi centrem a univerzitou. Kdyby se Zástava a Nehezký neoháněli svou publikační činností jako neprůstřelným štítem zasloužilých vědců, neměli by tak silnou podporu u kolegů.
Boubatý:	Jenže oni to používají jako punc své vědecké úrovně.
Rektor:	Ano, i v našem profesorském sboru. To je ten problém. Tak kudy dál? Ten děkan trvá na svém, že univerzita a vědci se musí jasně distancovat od jakéhokoliv podezření z korupce. Když zakladatele KAKA postavíme před akademický soud za falšování dat, na což nemáme pádné důkazy, tak tratí celá univerzita a KAKA shrábne většinu.
	(Členové akademického senátu pomalu odcházejí, jeden po druhém. Jen zdrcený rektor zůstává sedět u stolu.)
Rektor:	Do čeho jsem se tady jen zamotal? To je zapeklitá situace.
	(Zezadu přichází čert.)
Čert:	Přesně moje řeč. Ale nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. Co tu máme? Jednoho děkana, co povyšuje etické zásady nade vše. Kolik lidí má za sebou?
Rektor:	No, možná pár na fyzice. Víc ne.
Čert:	Tak ten Ti nemůže uškodit. A pak tu máš ty lidi, co z E.U. vykouzlili podporu na nové centrum. Mezi vědci jsou známí. I když tou podvodnou publikací.
Rektor:	Ale kolem toho se vše točí!
Čert:	Na to nikdo nedbá. Zástava a Nehezký reprezentují centrum a užívají si velkou podporu, hlavně kvůli své moci. Tu podporu dostali od hodně kolegů. Ti si jdou za svým a protivníky jednoduše ničí. Také mají dost dlouhé prsty. Těm se chceš postavit?
Rektor:	Tomu bych se rád vyhnul.
Čert:	Tak rozum do hrsti. Vyhodíš děkana a budeš bodovat u Zástavy a Nehezkého. Fakulta se Tě zastane a lokální rozbroje utichnou. Uvidíš!

10. Scéna: Rozhovor rektora s děkanem přírodovědecké fakulty a jeho propuštění z Univerzity Pavlovského

Rektor Univerzity Pavlovského sedí za stolem. Na opačné straně stolu sedí děkan Kouba.

Rektor:	Chtěl bych Vám, kolego, poděkovat za službu, kterou jste naší univerzitě jako děkan přírodovědecké fakulty prokázal.
Kouba:	O čem, prosím, mluvíte?
Rektor:	Rozhovory mezi profesorským sborem naší univerzity a centrem KAKA nikam nevedou. Pokoušeli jsme se o sjednocení názorů různými způsoby, ale bez jakéhokoli úspěchu. Vím, že Vám jde o potrestání přestupků proti akademické integritě.
Kouba:	Ano, není to na univerzitě to hlavní? Když nebudeme bránit pravdu my – kdo ten úkol od nás převezme?
Rektor:	Jistě, máte pravdu. Ale nám, na univerzitě, jde o přežití. Ať je příčinou rozkolu mezi centrem KAKA a profesorským sborem etický přestupek nebo rozepře o majetkovém rozdělení – tomu rozkolu musíme udělat utrum, nebo se nám univerzita rozpadne. A Vy ve své funkci děkana stále trváte na svém, jako anděl strážný pravdy, o kterou nikdo nestojí.
Kouba:	Opravdu si, kolego rektore, myslíte, že nikdo?
Rektor:	Ať je tomu tak nebo onak, musím být pragmatický v zájmu celé univerzity. A proto Vás, kolego Koubo, propouštím z Vaší funkce děkana přírodovědecké fakulty Univerzity Pavlovského.

Post Scriptum

Shodu mezi vymyšlenou hrou a realitou normálně neočekáváme. Ale výjimky nemůžeme vyloučit. Taková vyjímečná shoda nastala na Univerzitě Palackého dne 7. prosince 2022.

This page has received 00780 hits since November 27, 2022.
Last update: 2023.01.09 (Monday) 09:58:37 EST.